Kapacity na školách jsou dostatečné ... na Vysočině

• Zdroj tvrzení: https://twitter.com/JanBrizdala/status/1766778708877013086

• Data pro související tvrzení lze najít na portálu Vzdelavanivdatech.cz zafiltrováním pohledu „PŘIHLÁŠKY NA SŠ 2024 - nabízené kapacity a počty přihlášek v jednotlivých krajích“.

• Výchozí otázka k tvrzení „Je kapacita škol (v regionu Vysočina) dostatečná?“ jde upřesnit na otázku „Odpovídá počet volných míst ve středních školách počtu nových studentů?“ a pro daný kontext v reportu nastavit filtr:
  • všechny typy škol dohromady - tj. nikoliv pro jednotlivé typy škol,
  • prioritu výběru koly 1 - odpovídá počtu nových studentů v regionu (Je to tak ?),
  • region Kraj Vysočina - odpovídá regionu odpovědnosti politika, je to do určité míry nevyřčený předpoklad, který je na banneru psaný výrazně menším fontem než tvrzení tj. snadno přehlédnutelný.
• Odpověď pak zní: „Z kapacity škol 8612 a přihlášek studentů 7333 plyne převis -1279 tj. 1279 volných míst resp. index zájmu (dále i.z.) 85%.“

Všimněme si, že údaje z tvrzení přesně nesedí na údaje v portálu Vzdělání v datech, 6669 přihlášek z tvrzení vs. 7333 v portálu. Toto nutně neznamená, že tvrzení je lživé či je za tím nějaký nekalý záměr zveřejňovatele. Naopak, to že data, často z různých zdrojů, „nesedí“, je naprosto běžné. Nalezení důvodů, proč data „nesedí“, je často velmi užitečné pro porozumění tomu, co data v tvrzeních vlastně popisují a co ne.

Poznámka pod čarou. To, že „data nesedí“ nemá být zdrojem frustrace, ale spíše radosti, že se konečně posouváme ve smysluplném využití dat. Tím, že je začínáme chápat. Pravda, je to trochu kontraintuitivní . Pomáhá si i uvědomit, že v tom nejsme sami. V komerční sféře je mnoho veselých historek, kdy například na banální otázku „Kolik máme zákazníků?“ odpoví zcela jinak marketing, prodej, dodávka, podpora a finance.

Odpověď na otázku výše nemusí odpovídat na vše, na co v daném kontextu má smysl ptát, například:

• Jsou uspokojeni zájemci pro všechny typy škol? - Je hezké, že je mnoho volných míst učňácích, ale co když chce hodně lidí na gymnázium?
• Je na tom Vysočina s porovnáním s jinými regiony výrazně jinak? - Promovat tvrzení, které je platné pro všechny regionu, typu „U nás je tráva zelená“ je sice možné i pravdivé ale ne příliš užitečné pro hodnocení úspěšnosti odpovědných osob.
• Jak moc danou situaci ovlivňuje relevantní typ zřizovatele, v tomto případě kraj? - Radní kraje má větší vliv na prostředky kraje, než na jiné zdroje financování škol tj. soukromých či církevních.
• Jak tomu bude v dalších letech? - K datům o přijímacích zkouškách stačí přidat údaje o počtu dětí ve věku před vstupem na střední školu v regionech doplněné o další významné vlivy např. počet dětí ukrajinských uprchlíků, dětí předpokládaných migrantů apod.
• Jaký vliv mají dojezdy přes regiony? - Pokud dnes mnoho dětí z regionu jezdí do škol v jiném, např. velmi vzdáleném regionu, těžko lze pak kapacitu označovat za dostačující, i když se tak v číslech jeví.
• apod.

Toto jsou otázky, na něž odpověď v datech nenajdeme. Nicméně je velmi užitečné si je zvědomit jako důležitý kontext intepretace tvrzení a souvisejících dat:

• Co je to „dostatečná“ kapacita středních škol? Jaký je efektivní vztah „kapacity“ a „přihlášek“? Od kdy je volná kapacita plýtváním?
• Má význam uspokojovat poptávku ve všech směrech? Je dobře vyhovět zájmu rodičů nebo zájmu firem? Je lepší snižovat nároky u náročnějších škol, aby mohli být uspokojeni všichni zájemci? Nebo mít školy pro nadané? Nebo efektivně kombinovat práci s více a méně nadanými v rámci jedné školy či třídy? Dokážeme „nadání“ skutečně poznat?
• Jak jsou data ovlivněna například tím, že rodiče resp. studenti rezignovali předem a nehlásili se na školy, na které by vlastně chtěli chodit?
• apod.